KošíkJen 1299 Kč
do dopravy
zdarma
Menu

Fluor zaujímá hlavní úlohu v primární prevenci zubního kazu. Můžeme jej podávat systémově nebo aplikovat místně. Lokální fluoridace by měla vždy převažovat nad celkovou fluoridací. Fluoridy, které organismus přijímá v době vývoje zubů, vyrazně zvyšují odolnost skloviny. Čím dříve se fluor zabuduje do tvrdých zubních tkání, tím více je větší odolnost proti zubnímu kazu. Fluoridy koncentrované v povrchových vrstvách skloviny ovlivňují metabolickou aktivitu zubního plaku.

Celková fluoridace

Fluor lze do organismu podávat celkově ve formě fluoridových tablet, fluoridovanou solí, fluridovaným mlékem, ale i prostřednictvím minerálních vod s obsahem fluoru.

Lokální fluoridace

Fluor aplikovaný lokálně na tvrdé zubní tkáně je ve formě fluoridovaných zubních past, fluoridovaných ústních vod. Ideální prevencí zubního kazu u dětí starších šesti let jsou fluoridové výplachy (fluorid sodný, aminfluorid), které se provádějí denně nebo v krátkých časových intervalech po dobu 1-2 minut. K profesionální aplikaci u zubního lékaře se používají fluoridové gely s vyšší koncentrací, kdy se tampónem nanesou na zuby a nechají se působit 3-4 minuty. Fluoridové gely s nižší koncentrací jsou určeny pro domácí použití. Tyto gely se aplikují technikou čištění zubů, doba působení musí být alespoň tři minuty a provádí se 1x za dva týdny. U pacientů s vysokou kazivostí zubů může zubní lékař použít fluoridové laky, ty se aplikují po vyčištění zubů a osušení skloviny vatovým tamponem. Pacient si následně nesmí další den čistit zuby a měl by jíst jen stravu měkké konzistence, aby nedošlo k předčasnému odstranění laku. Ošetření fluoridovými laky se provádí 4x ročně.


Zdroj: DOSTÁLOVÁ, Taťjana. SEYDLOVÁ, Michaela a kolektiv. Stomatologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. Počet stran 196. ISBN 978-80-247-2700-4.