Zubní výplně – jaké jsou druhy, kolik stojí a která je pro vás ta pravá
Čeká vás oprava zubu a chcete zjistit, jaké máte možnosti? Šedým nápadným výplním už odzvonilo – ukážeme vám, jak se zorientovat v nabídce, podle čeho se rozhodnout i kolik peněz si zhruba připravit.
Co přesně hledáte?
- K čemu přesně slouží zubní výplň
- Kdy se dává provizorní zubní výplň
- Jak probíhá oprava zubu
- Která výplň je pro vás
- Fotokompozitní výplň (bílá)
- Skloionomerní výplň
- Keramická výplň (inlay/onlay/overlay)
- Amalgámová výplň
- Porovnání výplní
- Kolik stojí zubní výplně a co platí pojišťovna
- Kolik zaplatím za plombu?
- Často se ptáte
K čemu přesně slouží zubní výplň
Přes veškerou snahu se zubnímu kazu občas nevyhneme. Kaz poškozuje zubní tkáň, kterou zubař odstraní, vyčistí („vyvrtá“) a místo zaplní trvalou zubní výplní, tzv. plombou. [1] Ta obnoví tvar zubu, zabrání šíření zubního kazu a navrátí mu správnou žvýkací funkci, abyste si dál užívali všech chutí života.
Kdy se dává provizorní zubní výplň
Možná jste slyšeli pojem provizorní plomba – dočasné zubní výplně chrání otevřený nebo oslabený zub před bakteriemi, teplotními podněty a mechanickým drážděním, aby nedošlo k infekci nebo zhoršení stavu. Zpravidla jsou navržené na pár dní až několik týdnů, výjimečně měsíců. Při delší době se materiál může drolit, způsobit zápach, propustit bakterie.
Nejčastěji se s nimi setkáte:
- po ošetření kanálků (endodoncii),
- když je nutné ošetření rozložit do více návštěv (hluboké zubní kazy, záněty),
- jako ochrana mezi etapami rekonstrukce (ochrana zubu např. před dokončením náhrady v laboratoři – provizorní korunka/můstek).
Funkce zubní výplně
Zubní výplně (lidově plomby) zacelují poškozený zub po ošetření kazu. V České republice se využívá několik druhů, které se liší vzhledem, životností, vlastnostmi i cenou. Někdy jsou hrazené pojišťovnou, jindy si je částečně/plně hradí pacient.
Jak probíhá oprava zubu
Leckdo se ošetření zubu obává. Pokuste se najít takového zubního lékaře, kterému budete důvěřovat – polovina strachu hned zmizí. 🙂
Oprava zubního kazu probíhá většinou v lokální anestezii a trvá cca kolem 30 až 75 minut [2], záleží na umístění kazu i jeho rozsahu. Zákrok probíhá zjednodušeně takto:
- aplikace lokální anestezie,
- odstranění zkažené části zubu, čištění dutiny (chemicky, mechanicky) a osušení,
- naleptání tvrdé zubní tkáně, nanesení tzv. primeru a bondu, které zajišťují pevné spojení výplně k zubu,
- do vzniklého prostoru se nanese materiál výplně, vytvaruje se, případně vytvrdí světlem,
- společná kontrola skusu (artikulace pomoci barevného papírku), případná úprava tvaru výplně,
- vyleštění plomby.
Nepodceňte kontrolu skusu. Příliš vysoká plomba vám do života může vnést plno nepříjemností – od prasknutí výplně i zbytku zdravého zubu až po chronické bolesti hlavy/krku nebo tzv. TMJ syndrom (bolesti hlavy, čelisti nebo krku kvůli přetížení svalů a kloubů). Neuvěřitelné, že? 😳
Popis berte jako orientační – o postupu zákroku rozhoduje zubní lékař a přizpůsobuje jej situaci.
„Celé ošetření by mělo proběhnout za použití kofferdamu – latexové blány, která zabraňuje průniku slin k ošetřovanému zubu. Pokud se výplň zhotovuje ve vlhkém prostředí, nelze zajistit bezpečné spojení výplně se zubem, vznikají mikrospáry a výplň se snadno podkazí,“ přibližuje postup MDDr. Lenka Gregora.
Při ošetření zpravidla necítíte žádnou bolest nebo nepříjemné pocity. Když opustíte ordinaci, počkejte, až odezní injekce – pak nastane vhodná chvíle na jídlo.
Pár dní po zákroku může být zub lehce citlivý. Pokud citlivost postupně neodeznívá nebo se zhoršuje, domluvte se na kontrole.
Bílá plomba, keramika? Která výplň je pro vás
Každý z materiálů má trochu jiné vlastnosti. [3] Některý nabízí velkou odolnost, jiný zase láká nižší cenou. S výběrem pomůže zubní lékař, společně diskutujete stav zubu a rozsah poškození, umístění a finanční náročnost. Jaké jsou druhy zubních výplní? [4]
Fotokompozitní výplň (bílá)
Základním materiálem je fotokompozit (syntetická pryskyřice vyztužená skleněnými částicemi), který se nanáší ve vrstvách – každou z nich zubař vytvrzuje modrým světlem, čímž dochází ke spojení se zubní tkání. [5]
Barevně se sladí se sklovinou (zubař vybírá z barevné škály), lesk a hladký povrch po vyleštění vypadají velmi přirozeně a jsou takřka k nerozeznání od zdravého zubu. Výplň je vhodná i pro menší úpravy (korekce barvy, úlomky zubu), není náchylná na citlivost teplo/chlad a navíc nevyžaduje tak hluboké „navrtání“ zubu jako např. amalgám.
Naopak mezi nevýhody může patřit kratší životnost hlavně u zadních zubů (oproti amalgámu, keramice, zlatu) – a větší náročnost na správné provedení. U rozsáhlých kazů vám tak zubař může doporučit spíše keramiku, byť moderní kompozity se správnou izolací – a hlavně vaší precizní péčí – vydrží hodně.
Bílé výplně se časem mohou lehce pigmentovat od kávy nebo čaje jako vaše zdravé zuby. Nic, co by nevyřešila návštěva dentální hygienistky. 🙂
Inlay, onlay, overlay [inlej, onlej, ouvrlej] – co to je?
Kaz moc velký na plombu, ale malý na korunku? Pak přichází řada na tyto výplně vyráběné v laboratoři přesně na míru, krásně proto zapadnou a dlouho drží. Inlay: pokud je třeba vyplnit vnitřek zubu, onlay: pokud je potřeba opravit povrch (tvar) zubu, overlay – pro hodně oslabený zub, který zpevní, zcela pokrývá horní část zubu, včetně okrajů.
Keramická výplň (inlay/onlay/overlay)
Název kopíruje skutečnost. 🙂 Výplně jsou pevné kousky keramiky, které se vyrábějí na míru v laboratoři nebo se frézují přímo v ordinaci. Výplň dosahuje velké pevnosti a barva a lesk je prakticky nerozeznatelný od vlastních zubů. Navíc se většinou na keramiku nechytá pigmentace.
Skloionomerní výplň
Zjednodušeně jde o zubní cement vyrobený z jemného skleněného prášku, který se smíchá se speciální kyselinou. Složky dohromady vytváří pevnou a tvrdou hmotu, která navíc postupně uvolňuje fluorid – ten pomáhá chránit zub před dalším kazem. [6]
Barvu čekejte bílo-šedou a nepříliš lesklou. Výplň nemá velkou pevnost a nejčastěji se proto používá pro dočasné výplně nebo u dětí. Není příliš vhodná pro namáhané žvýkací plošky zubů, kde dochází k rychlému opotřebení.
Je amalgám škodlivý? Pro většinu pacientů nepředstavuje zdravotní riziko. [8] Řeší se jeho ekologické dopady (závazek Evropské unie o omezení využívání rtuti), ale také estetika vzhledu. Od července 2026 byste se s ním v českých ordinacích neměli setkat, nahradí jej hlavně kompozitní a keramické výplně.
Amalgámová výplň
Amalgám býval tradiční zubní výplní tvořenou slitinou kovů (stříbro, měď, cín) spojenou s malým množstvím rtuti. Patříval k nejpoužívanějším materiálům – pevný, vydrží klidně do konce života, není drahý a jeho aplikace je technicky méně náročná. [7] Mezi nevýhody patří nevzhledná černo-šedá barva, riziko vyšší citlivosti na teplé a studené, při větším rozsahu může docházet k frakturám (prasklinkám) zubů.
A jak je to se zlatými výplněmi? „Laboratoře už dneska se zlatem téměř vůbec nepracují, kvůli složitému procesu výroby,“ upřesňuje MDDr. Lenka Gregora.
Porovnání výplní
Proč neuvádíme životnost výplní? Odpověď je jednoduchá – do velké míry ji máte ve vlastních rukách. Čím lépe se o zuby budete starat, tím déle výplň vydrží. Materiály samy o sobě zvládnou takřka vše, ale vyžadují precizní péči. Mezi další faktory životnosti výplní pak patří kvalita provedení, síla skusu nebo velikost kazu.
| Fotokompozitní (bílá) | Skloionomerní | Keramická (inlay/onlay/overlay) | Amalgámová | Zlatá | |
| Vzhled | světlá, splývá s barvou zubu | matně bílá až našedlá | barevně téměř nerozeznatelná od přírodního zubu | šedo-černá | zlatá |
| Výhody | pěkná na pohled, dobrý poměr cena/výkon, široká dostupnost | uvolňuje fluorid, vhodná pro dětské a dočasné výplně | velmi trvanlivá, přesně zhotovená na míru | velmi odolná, vhodná pro zadní zuby | dlouhá životnost, nepigmentuje |
| Nevýhody | kratší životnost, může se pigmentovat | limitovaná životnost, méně přirozený vzhled, může se pigmentovat | vysoká cena, laboratorní výroba, může se pigmentovat | tmavá barva, dnes spíše zastaralé řešení | nevhodná pro přední zuby, velmi nákladná |
Kolik stojí zubní výplně a co platí pojišťovna
Do konce roku 2025 pojišťovny zpravidla hradily amalgámové a některé skloionomerní výplně. [9] Od 1. ledna 2026 platí změny.
U dětí do 18 let hradí zubní výplň pojišťovna bez ohledu na velikost zubního kazu a ať už se jedná o dočasný nebo stálý zub.
A dospělí? Od července 2026 nastává téměř úplný zákaz amalgámových výplní. [10] Dočkáme se tedy hrazených bílých plomb? Ne tak docela. [11]
Plně hrazené ošetření zubního kazu se vztahuje jen na nevrstvenou kompozitní výplň. Překlad, prosím? Jde o bílou výplň, která se ale hodí jen pro menší kazy (tedy nejčastěji pro jednu plošku zubu – zub jich má celkem pět).
Rozsáhlejší zubní kaz vyžaduje ošetření tzv. vrstvenou kompozitní výplní. A vás pravděpodobně čeká doplatek. Zdravotní pojišťovna bude (nově) přispívat 900 Kč – výše doplatku pak záleží na ceníku ordinace. [12]
Samotné materiály výplní vydrží všechno – zlaté šperky máte celý život, keramický hrneček, když se nerozbije, taky. Ve většině případů, kdy ošetření selže, je na vině špatná hygiena, nebo špatné provedení (odštípnutí kvůli nedostatečné tloušťce materiálu, zabarvení kvůli špatnému vyleštění, atd.). Jakmile se jednou na zub sáhne, o to víc se musí čistit, protože už tam jsou přechody mezi materiály, které se mnohem snadněji podkazí než zdravý nevrtaný zub.
Příspěvky od pojišťovny se budou vztahovat také na skloionomerní plomby, ale jak jsme si vysvětlovali výše, takové se hodí spíš pro dočasné náhrady nebo pro ošetření dětí. Nárok na plnou úhradu těchto plomb mají opět děti a také těhotné a kojící ženy.
A co jiné typy výplní (keramická, zlatá…)? Takové si pacient i nadále hradí sám.
Kolik zaplatím za plombu?
- kompozitní výplň (malá/střední/velká plocha): 1500/2800/5900 Kč a více
- skloionomerní výplň: 1100–1900 Kč
- keramická výplň: 5 000 Kč a více
- dočasná výplň: 400 až 800 Kč
- zlatá výplň: 10 000 Kč a více
Veškeré informace uvádíme k listopadu 2025. Především ceny výplní se velmi výrazně liší podle regionu, kliniky i rozsahu zubního kazu. Prosíme, přistupujte k nim jako k opravdu orientačním – částku vždy konzultujte se zubním lékařem podle vaší konkrétní situace.
Často se ptáte
Co dělat, když mi vypadne plomba?
Co nejrychleji se objednejte k zubnímu lékaři a mezitím se pokuste zub chránit před jídlem (kousejte na druhé straně úst).Jak se starat o zuby s plombou?
Stejně jako o zdravé zuby. Dodržujte standardní ústní hygienu: aspoň dvakrát denně správně vyčistit, nezapomínat na mezizubní prostory.
Jak poznám, že mám pod plombou kaz?
Typicky se projeví citlivostí nebo změnou barvy. Zubní kaz je vidět především na rentgenu, i proto je důležité pravidelně navštěvovat zubní ordinaci.
Nejdřív se zuby vybělí a až následně se zhotovují výplně podle nové barvy zubů. Každému se zuby vybělí do jiného odstínu, což lékař nemůže dopředu odhadnout.
Co je vrstvená kompozitní výplň?
Jde o bílou plombu, kterou zubní lékař nanáší ve vrstvách, přičemž každou vytvrzuje UV světlem. Od roku 2026 se dočkáme částečné úhrady od pojišťovny, protože nahrazuje dříve používané amalgámové výplně. [13]Mohu bělit zuby, když mám výplně?
Teoreticky ano, ale počítejte s tím, že výplně se nevybělí. Bělení je vhodné jen pro zcela zdravé (vaše přirozené) zuby, proto doporučujeme se vždycky poradit s vaší dentální hygienistkou.
Kdy můžu jíst po zubní výplni?
Po kompozitní a skloionomerní výplni můžete jíst téměř ihned (jakmile odezní injekce). Vždy se ale zeptejte zubního lékaře.
A kousání už nebolí 🙂
Zubní kaz nepotěší nikoho. Zkuste ho přesto vzít jako příležitost! Právě jste si (pravděpodobně) zažili ošetření, výběr plomby a možná vás potrápil i nečekaný finanční výdaj. Prevence vyjde vždycky levněji než řešení následků. Nejlepší čas na tu správnou ústní hygienu je hned teď.
