Zubní pasty jsou účinným prostředkem předcházení zubního kazu a zánětům dásní. Nástupem fluoridovaných zubních past se snížila kazivost zubů o 20 až 30 %.

Zubní pasty mají splňovat několik důležitých úkolů, jako je kosmetický účinek při čištění a leštění povrchu zubů a osvěžování dechu, terapeutický účinek při odstraňování zubního plaku, farmakologický účinek díky aplikaci léčebných látek. Zubní pasty jsou kosmetické prostředky nikoli léčebné, proto mohou obsahovat maximálně 0,15 % fluoridovaných iontů.

Zubní pasty obsahují různé přísady se speciálními účinky, nejčastěji obsahují složky:

  • abraziva (15 až 55 % podle druhu), abrazivní látky napamáhají odstranění zubního plaku a leštění povrchu zubu; abrazivní účinek závisí na tvaru, velikosti a počtu částic a také na technice čištění zubů; o obsahu abraziv v zubní pastě vypovídá hodnota RDA nebo REA, čím je vyšší, tím větší abrazivní účinek zubní pasta má
  • zvlhčovače, zabraňují vysychází pasty, např.ve formě glycerolu
  • vazebné prostředky, vysoce viskózní gely, které váží abrazivní látky (např. hydroxycelulózy, metylcelulózy)
  • konzervační látky, zajišťují trvanlivost zubních past (např. ester kyseliny hydroxybenzoové)
  • tenzidy, mají schopnost se usazovat na povrch, uvolňují bakterie plaku a zbytky potravy, dosahují pěnivého účinku (např. laurylsulfát sodný)
  • aromatické látky, dodávají zubní pastě příjemnou chuť a vůni (např. máta, mentol)
  • fluoridy, při denním používání snižují riziko zubního kazu až o 20%
  • látky omezující růst mikroorganismů zubního plaku, je to např. chlorhexidin, v kombinaci s fenoly se tyto látky uplatňují v prevenci parodontózy
  • inhibitory zubního kamene, brání vzniku a tvorbě zubního kamene (např. pyrofosfáty, polyfosfáty)
  • rostlinné výtažky jako např. chamazulen z heřmánku působí protizánětlivě
  • a další přísady

Každodenním používáním zubních past získáme ideální prostředek jak zubům dodat všechny důležité účinné látky.

Zdroj: HELLWIG, Elmar. KLIMEK, Joachim. ATTIN, Thomas. Záchovná stomatologie a parodontologie. Přeložil MUC. Jan Streblov. 1. české vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. Počet stran 332. ISBN 80-247-0311-4.