7 (ne)vědomých zlozvyků – co dělají se zuby a proč tak bolí
U práce, u filmu, ve stresu. Zlozvyky mají schopnost zubům škodit dlouhodobě a potichu. Výsledek pak ale bývá nepříjemně konkrétní: citlivost, odhalené krčky, prasklá sklovina, kazy, podrážděné dásně nebo bolavá čelist. Pojďte zjistit nejrůznější zlozvyky, co o nás vypovídají – a jak s nimi zatočit.
Zlozvyky a co o nás říkají
Zlozvyky jsou často automatické reakce těla na napětí, nepohodu, nudu nebo stres. U tzv. tělesně zaměřených opakovaných návyků (například kousání nehtů, rtů nebo tváří) bývá typický vzorec: těsně před zlozvykem člověk cítí neklid a samotné chování přinese krátkodobou úlevu, proto se zlozvyk tak snadno vrací.1
Dlouhodobě nám ale můžou ubližovat, a to jak na zdraví, tak i na sebevědomí.
| Zlozvyk | Kousání nehtů (onychofagie) | Skřípání zubů v bdělém stavu (bruxismus) | Skřípání zubů v noci (bruxismus) | Nadměrné žvýkání žvýkaček, okusování tužek |
|---|---|---|---|---|
| Co může znamenat | vnitřní napětí, stres, reakce na nudu, úzkost, hněv, hlad2 | úzkost, stres, vztek, frustrace, napětí, objevuje se také při hlubokém soustředění nebo zamyšlení3 | bývá spojeno s krátkými poruchami spánku3 | napětí, úzkost, pomáhá zmírňovat stres, souvislost s pozorností, soustředěním4 |
Opakovaně se je snažíte zastavit, ale nejde to? A zároveň vás to trápí nebo omezuje? Pak může jít o poruchu opakovaného chování zaměřeného na tělo. V takovém případě může pomoci kognitivně-behaviorální terapie, převedeno do lidštiny: terapie zvrácení návyku.
Co je to zlozvyk?
Zlozvyk je návyk nebo opakovaný, často nevědomý způsob chování, který je pro člověka nějakým způsobem nežádoucí. U zubů můžou dlouhodobé zlozvyky vést k obrušování, prasklinám skloviny, kazům i ke zvýšené citlivosti.
Nemá ale smysl se za ně stydět nebo se trestat – mnohem účinnější je pochopit, kdy a proč se spouštějí, a nastavit malé, udržitelné změny, které budou fungovat dlouhodobě. 🙂
Jak dlouho trvá zbavit se zlozvyku?
Formování nového návyku trvá v průměru 66 dní – tedy dobu, za kterou se chování stane automatickým zhruba z 95 %. Rozdíly jsou ale obrovské: od 18 do 254 dní. Záleží na konzistenci i individuálních faktorech. Dobrou zprávou ale je, že jedno vynechání nic nezkazí, stačí jen pokračovat.5
7 zlozvyků, které pomalu kazí úsměv
1. Piercing
Piercing v jazyku, rtu, tváři nebo uzdičce si můžete představit jako malé kovové kladívko, které denně naráží do zubů.
Právě opakovaný kontakt šperku s dásněmi a zubní sklovinou je podle Americké dentální asociace častým důvodem poškození – například ústup dásní až u 50 % lidí s piercingem rtu nebo u 44 % s piercingem jazyka.6
2. Kouření
Následky kouření na sebe nenechají dlouho čekat. Sklovina chytá pigmenty, zuby postupně žloutnou nebo tmavnou a široký úsměv pak často schováváme za rty nebo ruku.
„Nikotin také zužuje cévy v dásních, dásně pak nekrvácí ani tehdy, když je přítomný zánět. Zároveň zpomaluje hojení tkání, což může vést k jejich postupné destrukci a častější ztrátě zubů,“ jak doplňuje dentální hygienistka Mgr. Michaela Pospíšilová, DiS.
Věděli jste, že kuřáci mají přibližně o 85 % vyšší riziko vzniku parodontitidy8, která se projevuje ústupem dásní, odhalenými krčky i citlivostí? Počátečních příznaků si však kuřáci často ani nevšimnou.
Máte pocit, že jste nad cigaretami vyzráli a přešli raději na nikotinové sáčky? Zpozorněte: když se sáček opakovaně přikládá na stejné místo mezi ret a dáseň, můžou se objevit bílé léze a změny sliznice přímo v místě kontaktu.7
U tabáku bohužel platí ještě jedna věc – jeho několikanásobná souvislost s nádory v oblasti dutiny ústní a hltanu9 se zmiňuje často, a rozhodně ne náhodou.
Myslete na sebe, zdraví máme jen jedno. 🙂
3. Nadměrné žvýkání žvýkaček
Žvýkání žvýkaček na jednu stranu zvyšuje slinění, čímž udržuje správné pH v ústech, jenže když ji máte v puse skoro pořád, může se po čase ozvat čelistní kloub.
U někoho se ozve únava žvýkacích svalů, bolest, lupání – a pocit, že se čelist neotevírá tak hladce.10
Jak zbavit dítě zlozvyku?
Všimněte si, kdy zlozvyk nejčastěji naskakuje, a nabídněte dítěti náhradu, která ho zaměstná (něco do ruky, krátký pohyb). Mluvte klidně o chování a motivujte pozitivně – křik většinou jen přidá napětí. Pokud zlozvyk přetrvává nebo dokonce ubližuje, je v pořádku probrat to s psychologem.
4. Dudlík a cucání palce
Problém začíná ve chvíli, kdy se z cucání palce nebo dudlíku stane dlouhodobý režim. Čím častěji a intenzivněji dítě saje, tím víc může návyk ovlivnit vývoj patra i skusu. Nejčastěji se popisuje otevřený skus (přední zuby se po skousnutí nedotknou), zkřížený skus nebo větší předkus.11
Jak vypadá správný dudlík, jak dítě odnaučit od dudlíku a ideálně kdy? Zjistěte v našem přehledném průvodci.
5. Skřípání zubů vs. zatínání zubů
Zatínání i skřípání zubů jsou v podstatě dvě formy stejného problému, liší se ale pohybem:
Když se zuby páčíte víčko láhve nebo trháte obal, riskujete prasklinu nebo uštípnutí zubní skloviny. A to už je jen krůček k citlivosti, a často i k desetitisícům, které pak necháte u zubního lékaře.
- Zatínání zubů je tlak „na místě“. Čelist se sevře a zuby zůstávají pevně u sebe. Často k tomu dochází při soustředění nebo ve stresu – přes den i v noci (například u práce, při řízení nebo u kojení).
- Skřípání zubů (bruxismus) je naopak pohyb: zuby po sobě kloužou sem a tam, typicky ve spánku, a sklovina se při tom postupně obrušuje.
„U zatínání pomáhá hlavně práce s návykem – všimnout si, kdy čelist svíráte, vědomě ji povolit a vrátit do klidové polohy. U skřípání zubů v noci je základ chránit sklovinu i výplně, nejčastěji pomocí dlahy, tedy chrániče zubů proti skřípání. Ochranná dlaha se vyrábí na míru podle otisku chrupu pacienta. Požádat o ni můžete u svého zubního lékaře nebo dentální hygienistky,“ dodává dentální hygienistka Mgr. Michaela Pospíšilová, DiS.
6. Kousání nehtů
Mezi nejčastější zlozvyky u dětí patří právě kousání nehtů. Víte ale, jaké mohou být následky kousání nehtů? Opakovaný cílený tlak na přední zuby může přispět k drobným prasklinkám, odštípnutí skloviny nebo k tomu, že se zub začne ozývat citlivostí.
Nehty jsem si kousala celé dětství. Rodiče zkoušeli snad všechno – lak proti kousání nehtů, namáčení prstů do pepře, rukavice… Zlozvyk nakonec s dospělostí odešel sám, ale čelistní kloub mi to občas připomene, čas od času přeskočí.
7. Zlozvyky v ústní hygieně
Zlozvyky v hygieně jsou zrádné v tom, že vypadají jako rutina. Zuby si často čistíme intuitivně (tak, jak jsme to kdysi odkoukali doma) a pak nás překvapí, že se časem ozve citlivost, odhalené zubní krčky, podrážděné dásně...
Co možná (ne)vědomě děláte špatně?
- příliš tvrdý zubní kartáček
- velký tlak na zubní kartáček
- špatná technika čištění
- vynechávání mezizubní péče
Myslete i na stravu. Sladké živí bakterie způsobující kazy, kyselé pochutiny zase mohou způsobovat erozi (úbytek tvrdých zubních tkání). Výsledkem pak může být opět citlivost zubů i zvýšená kazivost.
Zlozvyk? Zlo + zvyk
Stačí jedna malá změna dneska – a zítra na ni naváže další. Nehledejte dokonalost, ta neexistuje. Právě malé kroky jsou ty, které vydrží a dovedou vás nejdál. 🙂
Nejčastěji vás zajímá
Kdy už jít se zlozvykem k odborníkovi?
Když zlozvyk bolí, zhoršuje se nebo už vidíte jeho následky (citlivost, prasklina skloviny, uštípnutý zub, krvácení dásní, bolest čelisti), neodkládejte návštěvu odborníka. Stejně tak tehdy, když se ho opakovaně snažíte zastavit, ale nedaří se to.Jaký zlozvyk nejčastěji způsobuje citlivé zuby?
Není fér ukázat prstem na jeden jediný zlozvyk – citlivé zuby může způsobit v podstatě jakýkoli návyk, který zubům škodí. U někoho k tomu přispěje skřípání nebo zatínání zubů, u jiného nesprávná technika čištění, kousání nehtů nebo třeba časté pití kyselých nápojů.Jak poznám, že zatínám nebo skřípu zuby ve spánku?
Napovědět může ranní bolest nebo únava čelistí, bolest hlavy ve spáncích, citlivost zubů i „obroušené“ hrany zubů a žvýkací plochy. Někdy vás upozorní i partner/ka, ale 100% jistotu vám dá jedině zubní lékař.
